Bilingvismus v dětském věku

Bilingvismus v dětském věku: Cesta k porozumění vícejazyčné mysli

Úvod do světa více jazyků

Bilingvismus není pouhým součtem dvou jazyků; je to komplexní schopnost používat dva různé jazykové kódy ke komunikaci a přirozeně mezi nimi přepínat v závislosti na sociokulturním kontextu. Na bilingvismus je třeba nahlížet jako na dynamický stav, kdy jedinec nemusí ovládat oba systémy na úrovni rodilého mluvčího. Je zcela přirozené, že jeden jazyk bývá dominantní, a tato dominance se v průběhu života mění.

„Bilingvní dítě by nemělo být nazíráno jako dítě ‚jazykově znevýhodněné‘ a tím i hůře vzdělavatelné, ale jako jedinec se znalostí dvou jazykových kódů.“

V současné době se bilingvismus týká téměř poloviny světové populace. Přestože jde o kognitivní obohacení, specifika jeho

vývoje mohou u rodičů a pedagogů vyvolávat nejistotu. Porozumění těmto procesům je prvním krokem k tomu, abychom bilingvismus přestali vnímat jako riziko a začali jej vidět jako příležitost.

Boření mýtů: Opožděný vývoj nebo přirozený proces?

Klíčem k pochopení bilingvního vývoje je koncept intenzity zkušenosti. Na rozdíl od monolingvního dítěte, které věnuje 100 % času jednomu jazykovému kódu, bilingvní dítě musí svou pozornost dělit. Pokud se nám zdá, že je dítě v jednom z jazyků „pozadu“, není to známkou snížené inteligence, ale matematickým důsledkem rozdělení času mezi dva systémy.

Následující tabulka uvádí nejčastější mýty do kontextu klinické reality:

Mýtus	Realita založená na klinických faktech
Bilingvismus způsobuje narušenou komunikační schopnost.	Pomalejší tempo je přirozený důsledek zpracovávání dvou odlišných fonetických, lexikálních a gramatických systémů. Rozhodující je „intenzita zkušenosti“ s každým jazykem.
Dítě je zmatené a jazyky patologicky směšuje.	Směšování jazyků a nezdařené přechody mezi nimi jsou běžnou součástí bilingvního vývoje a známkou aktivního propojování obou systémů.
Dvojjazyčnost vede ke vzniku specifických poruch učení.	Data neprokazují žádný vliv bilingvismu na vznik vývojové poruchy učení (dyslexie, dysortografie); naopak potvrzují stimulaci kognitivní flexibility a pozornosti.

 

Fenomény „Tiché období“ a „Dominantní jazyk“

U bilingvních dětí je možno se setkat s tzv. tichým obdobím. Nastává typicky při přidání druhého jazyka do života dítěte (např. nástup do cizojazyčné školky). Nejde o patologii, ale o fázi intenzivního aktivního naslouchání. V tomto čase dochází k výraznému rozdílu mezi percepcí (porozuměním), která se bouřlivě rozvíjí, a expresí (mluvením), která může dočasně stagnovat. Mozek dítěte v této fázi nečinně nečeká, ale usilovně analyzuje struktury nového jazykového kódu.

Neméně důležitý je koncept dominantního jazyka. Preference jazykového systému je dynamický proces ovlivněný mnoha faktory:

• Vliv primární pečující osoby: Jazyk matky či osoby, s níž dítě tráví nejvíce času.
• Vzdělávací instituce: Školka a škola často posouvají dominanci směrem k jazyku majority.
• Sociální prostředí: Interakce se sourozenci, kamarády a širší komunitou.
• Kvalita a variabilita podnětů: Zda dítě slyší bohaté gramatické struktury od více různých mluvčích.

Tyto mechanismy přímo formují to, jakým způsobem se v dětské mysli ukládá slovní zásoba a jak se buduje gramatický cit.

Slovní zásoba a gramatika: Běh na dlouhou trať

Při hodnocení slovníku bilingvistů musíme rozlišovat mezi totální slovní zásobou (součet všech slov v obou jazycích) a konceptuální slovní zásobou (pojmy, které dítě zná v obou systémech). Je fascinující, že u batolat kolem 2,5 let může být totální slovní zásoba dokonce vyšší než u monolingvních vrstevníků, což souvisí s preciznějším fonologickým zpracováním – schopností bilingvního mozku lépe zachytit a uchovat zvukové formy slov.

3 klíčová fakta o bilingvním vývoji:

• Konkurence aktivních lexikonů: Bilingvisté mohou vykazovat nižší rychlost výbavnosti slov. Je to způsobeno tím, že mozek musí neustále spravovat dva lexikony, které si vzájemně konkurují a „vyrušují“ se.
• Hloubka sémantické reprezentace: Protože mají bilingvisté s každým jazykem přibližně poloviční zkušenost, mohou být jejich sémantické reprezentace (propracovanost významu slov) zpočátku méně detailní než u monolingvistů.
• Časový rámec gramatiky: Zatímco ve fonetice bilingvní děti své vrstevníky často brzy doženou, v gramatických schopnostech se rozdíly mohou stírat až kolem desátého roku života.

Protože bilingvismus vykazuje odlišný časový rámec jazykového vývoje, naše pozornost a podpora by se měla zaměřit na kvalitu, nikoliv pouze na kvantitu podnětů.

Praktická doporučení pro rodiče a učitele:

Naprosto klíčový je rozvoj rodného jazyka (L1). Kvalitní základy v mateřštině jsou nezbytným lešením pro stavbu jazyka majority a pro zdravý rozvoj kognitivních funkcí. Rodiče by měli na dítě mluvit jazykem, který sami nejlépe ovládají – jen tak mu předají plnohodnotný vzor, hluboké emoce a bohatou slovní zásobu.

Konkrétní doporučení pro podporu:

• Důslednost v mateřštině: I když dítě odpovídá v jazyce majority, vytrvejte v mluvení rodnou řečí. Stimulujete tím jeho porozumění a udržujete emoční vazbu.
• Simultánní přístup ke čtení: Při nácviku trivia (čtení a psaní) je podle výzkumů (Berens, Kovelman, Petitto) nejvhodnější zapojit oba jazyky současně v poměru 1:1, s důrazem na rozvoj fonologického uvědomování.
• Komunitní zapojení: Kontakt s dalšími rodilými mluvčími a širší rodinou posiluje potřebu minoritní jazyk používat.
• Flexibilita modelů: Model „jeden mluvčí – jeden jazyk“ je funkční, ale nikoliv jediný. Stejně efektivní může být rozdělení dle prostředí (doma L1, venku L2). Důležitá je radost z komunikace, nikoliv striktní dril.

Shrnutí pro rodiče a pedagogy: Bilingvismus jako dar, nikoliv diagnóza

Zpracováno na základě textu: Durdilová, L. Vybrané mýty ve vztahu k bilingvismu = Selected myths in relation to bilingualism. Listy klinické logopedie, 2017, roč. 1, č. 1, s. 39–42. DOI: 10.36833/lkl.2017.006. (on-line: https://casopis.aklcr.cz/artkey/lkl-201701-0006_selected-myths-in-relation-to-bilingualism.php).

Tip: Zajímá vás téma bilingvismu? Nejnovější poznatky z oblasti multilingvismu, bilingvního osvojování si jazyka a bimodálního bilingvismu najdete v brožurce z Akademie věd ČR „Děti a bilingvismus“ vydané v ediční řadě Věda kolem nás: http://www.vedakolemnas.cz/sys/galerie-download/VKN-135.pdf